Petra Lamschová: šéfredaktorka časopisu Dieta i máma na plný úvazek!

Petra Lamschová: šéfredaktorka časopisu Dieta i máma na plný úvazek!

                                          S Petrou se známe dobrých… no, moc a moc let. A možná ještě o kousek déle. Pracovaly jsme pro stejné vydavatelství, chvíli dokonce bydlely ve stejném domě,
a zatímco já pak před 10 lety odešla na volnou nohu, ona je věrná své Dietě. Vede ji už bezmála 13 let a z obyčejného časopisu o hubnutí udělala krásné lifestylové čtení plné nejnovějších trendů v jídel, pohybu i rozhovorů s celebritami, které mají k pohybu nebo zdravému životnímu stylu blízko. Před 8 měsíci se pak Petra stala mámou krásného Davídka a patří k těm ženám, které zdánlivě bez sebemenší námahy dokážou mateřství i práci kloubit od samého začátku. Takže…
 …na rovinu, jak to je? Jak se dá spojit miminko s prací šéfredaktorky? Nabízí se říct snadno! (usmívá se) Davídek je hodné a usměvavé dítě a já se snažím dobře plánovat. To vše by ale by bylo stejně málo, kdybych neměla tu nejlepší chůvu na světě, a sice svoji maminku – Davídkovu babičku. V ní má můj syn opravdu tu nejlepší možnou chůvu na světě, kterou si od prvního úsměvu omotal kolem malíčku a která neváhá zpívat, vyprávět, smát se a ukazovat mu
v knížkách, podle toho, co je zrovna třeba nebo Davídka baví. A já jsem klidná, že je moje dítě v těch nejlepších rukou. Díky tomu si můžu dovolit pracovat. Pochopení jsem ale našla také v práci u své šéfové a kolegyň.
 Vím, že jsi z těch, kteří umí plánovat.
A sama jsi to před chvílí i říkala.
Ale známe
děti… umí skvěle bourat plány každého dne. Sama za sebe říkám, že mě Tina naučila dokonale improvizovat
a perfektně mě odnaučila prokrastinovat. Co tě v tomhle směru učí Davídek?
V tomhle směru? Učí mě v mnoha směrech! Učí mě usmát se každé ráno, zvládnout ranní rozcvičku, když na půl hodiny ráno usne, těšit se z maličkostí, to když se jemu i mně něco povede. On si například těsně před osmi měsíci začal stoupat a překvapil mě samozřejmým úsměvem typu: Mámo, to je hračka.”
A z pusinky se na mě smály místo  dvou zubů rovnou čtyři… Učí mě trpělivosti, zvládat věci jednou rukou, vařit bez soli, hledat nové chuťové kombinace,…
 Co tě obecně vzato zatím na mateřství nejvíc překvapilo? Nevím, jestli překvapilo. Já si totiž dítě vždy moc přála a jsem šťastná, že jsem máma. Neskutečně si to užívám. Se zatajeným dechem pozoruju, jak můj syn roste, jak se směje, jak mě neustále něčím novým udivuje, fascinuje. Je to to nejhezčí, co mě v životě potkalo. Ale jedna věc mě ale vlastně překvapila, spíš až zaskočila. Zjistila jsem, že porod byl pro mě procházka růžovou zahradou (ano, ze kvůli zdravotním komplikacím jsem rodila císařem a rozřezané břicho mě nijak zvlášť nebolelo), ale kojení je velká věda. To mě opravdu překvapilo. Naštěstí jsme byli s Davídkem trpěliví oba a dobře to dopadlo. Davídek má osm měsíců, je tedy ve věku, kdy už určitě baští první příkrmy. Jak jste společně zvládli tuhle velkou věc? Měli jste i na první jídlo oba dostatek trpělivosti? Protože to zase vím já, že umí být velký oříšek… Mé dítě dodnes považuje jídlo za něco, co ho zdržuje od mnoha důležitějších činností 🙂Asi ve 4,5 měsících jsme měli, co se právě kojení týče, malou krizi. Vypadalo to, že se mi dělá méně mléka a Davídek nechtěl moc pít. A tak jsme od dětské lékařky dostali doporučení, že máme začít dávat večer kaše a na oběd první zeleninu. Kaše je něco jako zaklínadlo. Všichni tvrdí: “Dej na noc kaši, a dítě ti bude spát celou noc.” Tak u nás to nějak nezafungovalo.  Přesně, u nás taky ne…Kaše Davídkovi napoprvé vůbec nezachutnaly. A tak jsme zkusili na oběd zeleninu. A musím říct, že ho bavila vážně od první lžičky (byla to samozřejmě mrkev). (směje se.) Davídkovi zachutnala. Asi to má po mně, protože já zeleninu také odmalinka miluju. Zatím každopádně snědl všechno, co jsem mu připravila.
K dopolední svačině má ovoce, k obědu zeleninu, maso, přílohu, odpoledne jogurt a večer kaše (nakonec i ty vzal na milost)
.
 Jak jsem pochopila, Davídkovi vaříš. Nebo také někdy kupuješ skleničky?Snažím se vařit. Ovocné přesnídávky i zeleninové obědy. Neříkám, že všechno, co kupuji,je bio, a ne vždy se mi podaří vařit v páře. A nevyhnula jsem se ani skleničkám. Ty využívám, když jsem na cestách, mám pochůzky nebo jsem zrovna uvařit nestihla. Ale jde spíše o pohotovostní řešení. Navíc, Davídek někdy vaří se mnou. Velmi se zajímá, co to máma na lince dělá, co bublá v hrnci. A tak někdy sedí ve své jídelní židličce a pozoruje. V ruce má svou lžičku a vaří taky! (směje se) Jako šéfredaktorka Diety asi nemusíš moc přemýšlet, jak moc zdravě mu budeš vařit. Přesto… přemýšlela jsi třeba už o tom, jak ho budeš učit vnímat jídlo?
Jak to třeba bude u vás se sladkostmi? Tině jsem dala první až někdy ve dvou letech a pořád jsem poslouchala poznámky o tom, že to zbytečně hrotím, že jí něco upírám. Jak tohle vnímáš?
Nechtěla bych z jídla dělat vědu. Zatím si Davídek o jídlo řekne vždy, když má hlad. A to dost hlasitě. A když mu chutná, otevírá pusinku, že do ní nestíhám dávat. Když má dost, také to poznám. To sevře pevně rtíky a už neotevře. Už se také snažíme jíst společně u stolu. A on pozná, že když je na stole miska a lžíce, že se bude jíst. Ráda bych to naše společné sezení
u stolu zachovala. Navíc, říká se, že co dítě vidí, to chce taky. Tak snad Davídkovi bude chutnat zelenina jako mě, já ji totiž fakt zbožňuju. Co se týká cukru, tomu se asi nevyhneme. Ale, co dítě nezná, to mu nechybí. Takže spěchat se sladkostmi rozhodně nebudu.
 Co ty osobně miluješ nejvíc? Co si uvaříš, když máš chuť fakt na něco dobrého. Něco, po čem ti bude dobře na těle i na duši? Budeš se mi smát, ale já asi nejvíc na světě miluju salát. Úplně obyčejný hlávkový salát. Děláme na něj teda takovou speciální zálivku. Ale tohle je jídlo, které miluju od dětství. A ještě se mi nikdy nepřejedlo. Vlastně miluju vůbec saláty. A taky zeleninu k hlavnímu jídlu. Nedovedu si představit, že bych si dala třeba brambory, maso a neměla k tomu salát. Kromě Diety děláš spoustu věcí. Třeba jsi napsala nebo byla spoluautorkou už neuvěřitelných 12 knížek. Některé jsou dokonce beznadějně vyprodané. Věnují se hubnutí, ale i speciálním jídelníčkům bez vajec, mouky nebo mléka… Která podle tebe byla „nej“? Která byla nejdůležitější pro tebe?„Nej“ byla asi ta první. Vyšla na moje narozeniny a dosud se jí prodalo okolo
80 tisíc kusů a stále se prodává. Což znamená, že jsme se zřejmě trefili do vkusu čtenářů, kteří baží nejen po informacích z oblastí zdravého životního stylu, ale také po zdravých a chutných receptech. A to je vlastně také to, co mě na těch našich knihách baví: že mohou být návodem na zdravý životní styl.
 Na spoustě z výše jmenovaných knížek s tebou spolupracoval Petr Havlíček. Dneska jste pokud vím dobří přátelé, ale… pamatuješ si na vaše první setkání? Jaké to bylo „jít za Havlíčkem“? Přece jen, v oblasti zdravého životního stylu je to takový živoucí mýtus, jméno, při kterém zpozorní úplně každý. Vzbuzuje zájem
i přirozený respekt. Jak jsi ho vnímala tehdy kdysi ty?
Byl mi sympatický. Líbily se mi jeho názory. A navíc šlo o muže, který byl pro mě přirozenou autoritou. Přišlo mi fajn, že budeme mít v Dietě odborníka chlapa,
a nikoli ženu. A tak jsem se prostě sebrala a domluvila jsem si schůzku. Seděla jsem tehdy na jeho černém gauči a on si mě prohlížel a poslouchal. No a nakonec mi kývl na spolupráci. No, a ze spolupráce se vyvinulo opravdové přátelství, které trvá více než 10 let.
 Petr Havlíček s tebou také absolvoval všechny ročníky Hubneme do plavek. V čem je tenhle projekt unikátní? Protože mám pocit, že je o něj pořád obrovský zájem. Jeho součástí se naposledy stala i Dara Rolins…Hubneme do plavek je projekt, který trvá již 13 let. Ale kdysi byl pouze o hubnutí. Čtenářky se přihlásily a poslaly fotku a váhu před, samy doma hubly a na konci  soutěže poslaly fotku a váhu po. My jsme se ale s Petrem shodli na tom, že hubnutí by nemělo být jen tak, nekontrolované, alespoň ne u nás, v Dietě. Chtěli jsme čtenářkám dopřát možnost individuálního poradenství a plánů. Což se povedlo. Postupně prošla soutěž různými obměnami a přibrali jsme také
další odborníky, jako kouče nebo trenéry. No, a dnes se věnujeme soutěžícím
na individuální bázi se speciálními jídelními i tréninkovými plány na míru
a setkáváme se s nimi po celou dobu soutěže. Jde nám hlavně o celkovou proměnu a zdravý životní styl, nikoli o počet shozených kil. A Dara Rolins? To byla taková třešnička na dortu. Jde o ženu, která má stále čím inspirovat. Sama cvičí, dbá na zdravou stravu a jídelníček, má super postavu, zkrátka ideální patronka…
 A jak jsi ty řešila hubnutí po porodu? Počítám, že u šéfredaktorky Diety měli všichni pocit, že to musí jít samo. Šlo?
A co ti pomohlo?
Abych pravdu přiznala, neřešila jsem
to. Jestli jsem něco pochytila ze spolupráce s Petrem Havlíčkem, tak
je to to, že když má žena dítě, má být spokojená ona, ale také má myslet
na svoje dítě, aby byli spokojení oba. Takže když kojíš, nemáš blbno
ut
s hubnutím. V těhotenství jsem naštěstí nepřibrala nijak extrémně, v podstatě podle tabulek. Takže již z porodnice jsem šla domů a měla téměř půlku dole. Teď jsem zhruba na svojí váze těsně před otěhotněním. Zůstalo mi břicho, na kterém pracuju. Snažím se pravidelně každý den cvičit svou asi dvacetiminutovou sestavu na core podle mých kamarádek-trenérek z Vnímej své tělo. Na kardio si budu muset ještě chvíli počkat, protože mě vlivem hormonů začaly bolet klouby. A tak jsem ráda aspoň za ten minimální pohyb. Ale myslím, že jakmile začnu zase běhat nebo alespoň rychle chodit s kočárkem, dám dolů i to břicho. A kdyby nebylo zbytí, vyzkouším nějaký ten zázrak moderní estetické medicíny a uvidíme. Dokud ale kojím, chci především, aby můj syn byl spokojený a zdravý. To je myslím v tuhle chvíli důležitější. Zkrátka, letos budou jednodílné plavky.

(usmívá se)
 Když už jsi u plavek… Jaké je tvé první léto v roli mámy? Chystáte se někam?Léto si užívám plnými doušky. Jezdíme na výlety, chodíme na procházky, děláme pikniky, grilujeme na balkóně, chodíme na bazén, chystáme se s Davídkem na kurz plavání a pojedeme taky k moři. Zatím to vypadá, že Davídek vodu miluje, stejně jako jeho máma. No, nemám já štěstí? (usmívá se)       

Co si o tom myslíte?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *