Natvrdo, na hniličku, míchaná nebo ztracená. Víte, jak vařit vejce?

Natvrdo, na hniličku, míchaná nebo ztracená. Víte, jak vařit vejce?

Udělat si vajíčka? Je to tak primitivní, že?! Přesto to málokdo z nás umí dobře. Taky se některé postupy teprve učím, ztracené vejce jsem dlouho považovala za sci-fi, co krásně vypadá na salátu, ale na tom mém nikdy nebude. Už je. A může být i u vás. Stačí jen trocha experimentů. Klidně i s těmi malými křepelčími. Jsou lahodná. Zvlášť když víte, jak na ně!

Míchaná vajíčka

Voní mi snídaní. Tou, kterou dělával táta, když jsme byli malí. Máma v sobotu chodila do práce a my „kralovali“ v kuchyni. Jen uklidit jsme nikdy nestihli a pochybuju, že jsme se řídili nějakými doporučenými postupy nebo dobou míchání. Ale vy můžete. Míchaná vajíčka totiž potřebují být především sametově krémová. Žádná zdrcnutá „tvrďárna“, z níž zbyly jen vajíčkové žmolky.
■ vezměte pánev, nechte na ní rozpustit kousek másla a přidejte vyklepnutá vajíčka (na dospěláka počítejte tři, pro školáky bohatě stačí dvě, pro menší děti i jedno)
■ chvilinku počkejte, aby vajíčka na pánvi malinko zatuhla, rychle je osolte, opepřete, a začněte míchat
■ míchejte je jen tak dlouho, dokud se lesknou a jsou evidentně šťavnatá (když vezmu jednu porci tří vajec, nezabere vám to více než dvě minuty ‒ zvlášť na plynovém sporáku, který mám já)

Na hniličko (a naměkko)

Dlouho jsem jim nefandila, ale můj muž ano. Nezbývalo, než se je naučit, protože spokojený muž je základ, že?! Teď už si je dávám taky. Na salát nebo na toast. A úplně nejraději s nasucho opečenou chlebovou topinkou namazanou tvarohovým sýrem…
■ dejte na sporák hrnec s vodou, tak akorát velký, aby do sebe vajíčka během vaření nenarážela a nepotloukla se
■ vodu přiveďte k varu a osolte, hodně (skořápky pak tolik nepraskají)
■ vajíčka musí mít před vhozením do vody pokojovou teplotu a vy jim pak odměřte 5‒6 minut maximálně (záleží na výkonu vašeho sporáku)
■ v každém případě, po rozkrojení bude žloutek krémový, nikoliv tekutý
■ pokud zůstal tekutý, máte klasická vejce naměkko, která se vybírají lžičkou ze „stojánku“ (jen vejci useknete nožem špičku a jíte)
■ cíleně vajíčka naměkko uvaříte stejně jako na hniličku, jen je necháte ve vodě 3‒4 minuty
■ v obou případech musí jít pak vejce pod ledovou vodu, aby se zastavil proces vaření uvnitř skořápky

Vejce natvrdo

Do pomazánky, do koprovky, na salát zeleninový, těstovinový i třeba z červené čočky. Je spousta důvodů, proč se vám může hodit vejce natvrdo. Takže:
■ na sporák dejte tentokrát hrnec se studenou vodou, dobře osolenou
■ od doby, kdy dojdou vejce k varu, sporák trochu stáhněte a odpočítávejte 8‒9 minut
■ když je necháte déle, vlastně je vysušíte, žloutky budou drolivé a jejich okraje nehezky šedomodré (a kdo by na to pak měl chuť!). Ani nevím, proč jsem se jich bála. Snad, že v televizi to vždycky vypadá tak snadno, ale tam to předvádějí vždycky mistři kuchaři, takže člověk hned pochybuje, jestli to dá taky… Ale na ztracená vejce nepotřebujete vystudovat gastronomii, jako se spíš naučit trochu trpělivosti. A pak si je můžete vychutnávat v polévkách, omáčkách, na salátech, na toastu nebo jako delikátní vejce Benedikt (s holandskou žloutkovou omáčkou).
■ vyberte si vyšší a užší hrnec, nalijte do něj vodu, osolte ji a přidejte alespoň lžíci octa (bude hrát roli v tom, aby se vejce udrželo pohromadě)
■ ve chvíli, kdy bude voda vařit, si vyklepněte vejce do misky
■ než vejce vklouzne do vody, zmírněte var (žádné divoké bublání, aby se vejce nepotrhalo, ale nepotřebujete ani nejnižší plamen, prostě něco mezi)
■ vodu vařečkou rozmíchejte, jedním směrem (tak, aby se uprostřed hrnce utvořil vír, do něhož za chvíli vklouzne vejce)
■ těsně vedle středu vodního víru přesuňte vejce z misky do vody a odměřujte 3‒4 minuty (opět v závislosti na výkonu vašeho sporáku)
■ vejce vylovte děrovanou naběračkou (a vychutnejte si ho!)

Sázená vejce (se slaninou i bez)

Jak si míchaná spojuji se snídaněmi v dětství, sázená se slaninou jsou můj favorit dneska. Zvlášť nedaleko nás, v kavárně líbeznického zahradnictví, kam je pořád jezdím bezmezně obdivovat k Martině Pavlíkové… Přidává k nim na talíř polníček se zálivkou dochucenou javorovým sirupem, a to byste se… rozplynuli! Jinak k nim patří už jen křupavý toast a horký čaj…
■ na pánev dejte kousek másla, nechte rozpustit
■ pokud chcete sázená vejce se slaninou vespodu, dejte ji na pánev rovnou, bez másla (a nebo si ji můžete opéct samotnou a podávat vedle sázeného vejce)
■ vajíčka vyklepněte do pánve, osolte, opepřete a zhruba 5 minut se dívejte, jak tuhne bílek a žloutek si stále drží svou báječnou tekutou formu
■ a pokud nefandíte slanině, jde to i se šunkou

Křehké křepelčí krásky

Jsou pětkrát menší než slepičí, ale také mají 5x více železa, fosforu a dalších užitečných minerálních látek i vitamínů. Navíc jsou lépe stravitelná, pokud vám slepičí vejce „nevoní“, křepelčí budou také lepší volba, no a nakonec: jsou dietnější než vajíčka od slepiček, mají méně cholesterolu například. Nemluvě o tom, že dětem prostě tak nějak… víc chutnají.
■ míchaná vajíčka jsou jasná – jen nečekejte ani ty dvě minuty, sotva se začnou srážet, dejte jim minutu na míchání, a pryč z ohně (na pánvi také ještě dojdou)
■ a počítejte, že jedno velké vejce od slepice bude znamenat tak 5 křepelčích
■ natvrdo je uvaříte velmi rychle: když křepelčí vajíčka o pokojové tpelotě dáte do vroucí vody, postačí jim necelé dvě minuty na variantu „natvrdo“
■ nepříjemně piplavé je jen to loupání, o tom žádná
■ malá „volská oka“ neboli vejce sázená jsou pak také otázkou dvou minut, ne víc, aby žloutek zůstal hezky sametový

Co si o tom myslíte?

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *