Naše babičky nikdy nic nevyhodily. My jídlo vyhazujeme často. Neumíme totiž plánovat nákupy, ani nakládat s tím, co domů přineseme nebo co nám z jídla zbude. Pojďte to pomalu měnit! Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Máme se dobře a jsme natolik rozmazlení hypermarkety na každém rohu, že jsme přestali primárně přemýšlet o tom, že bychom z obchodu měli přinést jen tolik, kolik opravdu sníme. Do košíku házíme, na co máme chuť při průchodu regály. Neumíme plánovat – nákupy ani vaření, neumíme nakládat s tím, co nám z jídla zbude… A tak plýtváme. Dokonce tak moc, že v Evropě se podle zachranjidlo.cz v průměru vyhodí až 115 kg jídla za rok na každého obyvatele! Nepomáhá to životnímu prostředí (např. na 1 kg hovězího spotřebuje průmysl 15 500 litrů vody! – a když maso potom vyhodíte, protože se nesnědlo, „vyhodíte“ spolu s tím i tu vodu a spoustu dalších komodit kolem).

Plýtvání samozřejmě neprospěje ani vaší peněžence. Tu oschlá mrkev, scvrklé jablko, tu maso, které se nesnědlo, „staré“ pečivo… Nasčítá se to. A najednou ročně vyhodíte tisíce korun jen tak z okna. Přitom se dají najít cesty, jak tomu zabránit. Život beze zbytků je trendy. Jak zkouším neplýtvat já? Osychající zelenina typu mrkev, petržel, jde u nás doma na struhadlo a do mrazáku. V polévce bude dobrá. Ze zeleniny, ovšem té ještě úplně čerstvé, obírám také natě a svěží listy (třeba z kedluben, řepy…). Listy nakrájím nadrobno do salátů, natě nasekám do mrazáku a zase přidávám do polévky. Když máte kompost nebo žížaliště, je to také řešení.
 Scvrklá jablka, hrušky nebo přezrálé banány, do kterých by nikdo už nekousl, mohou do pečení. Nastrouhat nebo rozmačkat. „Ošklivé ovoce“ také můžete rozvařit dětem na pyré a zavařit… Z přezrálého banánu je skvělý chia pudink (rozmačkejte jej s holandským kakaem, na to nalijte vrstvu mléka rozmíchaného s chia semínky, a hotovo). V létě hodím takový banán i se slupkou do mrazáku, pak ji oškrábu, banán rozmixuju, přidám jogurt a podávám vynikající zmrzlinu. Anebo šup s ním do koktejlů! Scvrkávající se pomeranče vymačkejte do poslední kapky.
 Maso „vážím“, a než dám péct „knedlo vepřo“ nebo jakékoliv jiné maso, počítám pro dospěláky 200 g syrového a pro děti poloviční porci na jedno jídlo. Speče se to asi tak o čtvrtinu. A když přece jen něco zbude, hned druhý den dělám rizoto. To samé s upečeným či grilovaným kuřetem. Rizoto z něj je skvělé. Nebo ho natrhám do kuskusu se zeleninou. Jednodušší jídlo neexistuje.
 Uvařené brambory snad nikomu nechutnají ohřívané. Ale když zbudou, nevyhazuju je. Ani vy nemusíte. Stačí, když je orestujete, přihodíte papriky, kousek šunky, pórek nebo cokoliv jiného a zalijete rozšlehanými vajíčky. Šup s tím do trouby, a je z toho výborná fritatta.
 Naučila jsem se také pár triků. Třeba se stávalo, že jsme snědli jen půlku avokáda, a pak se vyhodilo, protože zhnědlo a vypadalo strašně. Když v něm necháte pecku, je proces zkázy mnohem pomalejší. A ani paprika „nevadne“ tak rychle, když vám zbude. Jen z ní nevykrajujte jádřinec.
 „Co dům dal“ je u nás obecně oblíbený způsob vaření po víkendu. Projdu lednici, zkouknu, co zůstalo, a vytvořím – omáčku na těstoviny, směs s rýží, zapečené něco… Podle toho, co zůstalo. V pondělí nakupujeme opravdu jen výjimečně. Staré pečivo typu rohlíky, housky nechám na strouhanku. Zvládne je jemné struhadlo, výkonnější mixér či manuální mlýnek na maso. Skvělá je žemlovka, nemusíte na ni nutně mít vánočku. Anebo pečivo rozpečte. Když nemáte gril, položte staré rohlíky nad toaster, a otáčejte je… křupat budou v cukuletu.
S tvrdnoucím chlebem se zase bude dobře zahušťovat guláš nebo mohou být k večeři topinky (s tvarohem, avokádem, masovou směsí, čímkoliv).
 Prochází vám ovocné příkrmy? Zmrazte je promíchané s trochou jogurtu nebo tvarohu. A i ty jsem používala do pečení, když na to přišlo (když mohou být muffiny s dýňovým pyré, mohou být i s jablečným apod.).
 A hlavně plánujte. Do obchodů se opravdu nevyplácí chodit bez nákupního lístku. Ten sepište, až když projdete domácí zásoby. A pokud tohle prostě neumíte, vyzkoušet můžete například aplikaci FoodFully. Je na trhu asi dva roky,
u nás o ní zatím přesto nikdo moc neví. Dejte jí šanci. Upozorní vás, jaké jídlo se vám ten den hrozí zkazit, a vy podle toho můžete vařit. Bez vyhazování.