Pokud stejně jako já máte doma předškoláky, zažíváte poslední týdny nejspíš mírně vzrůstající napětí. Otázka, kterou základní školu vyberu, už mám díky bohu zodpovězenou. A doufám, že i u vás je poměrně jasno! Teď zbývá vyřešit, jestli jste dostatečně připravení na samotný zápis. A záměrně říkám „připravení“, protože my rodiče, zvláště pak my mámy, máme tendenci to těm našim broučkům poněkud komplikovat vlastním příliš urputným přístupem a „drtíme“ se s nimi na zápis jako na přijímačky na vysokou… Pojďme si tedy shrnout, co opravdu potřebují znát, co nemusí a o co u toho zápisu vlastně jde! A abyste měli odpovědi přímo od zdroje, ptala jsem se Mgr. Ivany Vlkové, speciální pedagožky se zaměřením na předškolní přípravu a autorky mnoha sešitů s úkoly pro předškoláky.
Na rovinu: jak často se setkáváte s maminkami, které to s přípravou na zápis přehánějí?
To závisí většinou od toho, jaké ambice rodiče mají a na jakou školu chtějí dítě dostat. Posledních deset let je zcela běžné, že mé služby vyhledávají i rodiče, jejichž děti připravuji třeba elitní základní školy, jako je PORG, nebo prestižní anglické či jiné bilingvní školy. Mají-li takové ambice, pak se přípravě věnují třeba denně 20 minut. Osobně to chápu, neboť úroveň některých státních škol není uspokojivá a chtějí-li pro své děti hezké vzdělání, jinou možnost, než je dobře připravit, nemají.
Jak se vlastně pozná připravené dítě? Jsou nějaké „normy“ na to, co zralý předškolák musí zvládat?
Normou jsou asi doporučení MŠMT, která najdete na oficiálních stránkách MŠMT. Tato doporučení sestavené odborníky na předškolní vzdělávání najdete v „Desatero pro rodiče dětí předškolního věku“.
A co samotné zápisy, mají nějaký mustr?
Každá škola si koncipuje své zápisy sama a většinou dítě absolvuje hravou formou krátké testy z percepčně motorických dovedností: buď formou kolečka u více paní učitelek, nebo mu bude přidělena jedna, která jej nebude „trápit“ déle než dvacet minut. Pro ilustraci a lepší představu jsou to úkoly z jemné motoriky, jako je zavázat tkaničku, držet správně tužku, sedět na židli, namalovat pár kliček, obloučků, geometrických tvarů, rozpoznat odlišnost na obrázku, domalovat půlku chybějícího obrázku, napočítat do pěti, orientovat se v pravolevé orientaci, vyprávět krátký děj z obrázku. Zjišťuje se úroveň výslovnosti sykavek, l, r, ř, první a poslední písmenko ve slově, či počet slabik ve slově. Dítě by mělo vědět celé jméno, kde bydlí, má-li sourozence, jména rodičů a datum narození, orientovat se v ročních obdobích, znát barvy, umět zvířátka a jejich mláďátka či tzv. nadřazené pojmy, jakými jsou třeba nábytek, dopravní prostředky, pečivo, ovoce, zelenina, oblečení, hračky, aj… Někde chtějí zazpívat nebo krátkou básničku.
Mají zápisy nějakou rozhodovací váhu, nebo se veškerý proces hodnocení (před)školní zralosti odehrává vlastně už před tím, v rámci přípravy ve školce?
Většinou školky spolupracují se školou a zápisy jsou spíše formální, neboť po celý rok dítě připravují v MŠ a učitelky vědí z vstupních testů, které dítě v čem tzv. pokulhává. Měly by o všem uvědomit rodiče a doporučit, jak ve zmíněných oblastech dítě připravovat i individuálně doma, a pokud někomu doporučí odklad školní docházky, měli by to v podstatě vědět už i u zápisu ve škole. Protože se může napáchat více škody než užitku, když řekne učitelka u zápisu po deseti minutách kontaktu s dítětem „ty jsi ale šikovnej“ a rodiče pak na doporučení z MŠ nedají, protože ve škole paní učitelka po krátké chvíli řekla něco jiného.
Co když nic odkladu nenaznačuje, ale já jako rodič přesto pochybuju. Osobně jsem třeba řešila dceru narozenou 28. srpna, fakt, že nastoupí do školy asi čtyři dny po šestých narozeninách a bála jsem se, jestli to není navzdory jisté zralosti moc brzy…
To je o přístupu rodičů k dítěti. Někdo to vůbec neřeší, někdo to naopak hrotí a dává odklad i tam, kde je to spíše na škodu. Já osobně šla s vlastní dcerou hned na několikery testy, abych věděla, co cvičit a jestli to zvládneme. Byla i malinká a drobná fyzicky. Rodiče mě v podstatě vyhledávají už v podzimních měsících předškolního roku, aby dítě smysluplně stimulovali, kupovali vhodné hry a pomůcky, protože v té obrovské nabídce se sami ztrácejí. Za mě je taková konzultace smysluplná, mně jako mámě pomohla, nasměrovala mě a uklidnila.
Co jako speciální pedagog řešíte vlastně dneska nejčastěji? Mění se spektrum poruch učení apod.?
Ano, posledních 10 let se v důsledku používání moderních technologií mění i projevy v nerovnoměrném vývoji. Přibývá hojně dětí s vývojovou dysfázií a dětí s poruchami řeči jako takové. Přibývá dětí s poruchami krátkodobé paměti, hlavně sluchové, a dětí motoricky neobratných.
Jak se řešívají třeba logopedické problémy, jsou důvodem odkladu?
Ano, je to jeden z hlavních důvodů. Dříve neuměly děti před nástupem do školy občas R a Ř, dnes je zcela běžné, že k nim přibývají kompletně sykavky a L, a nezřídka je to K a T. Děti volají „pany ucitelto“ v šesti letech, a tam já už vidím pohodlnost a nedůslednost v kruhu rodinném, nikoliv kompetenci školky. Mnohočetná patlavost je četným důvodem k odkladu, ale nebývá izolovaná, většinou se pojí s dysgrafickými obtížemi.
Jak s dětmi mluvit o samotném zápisu?
Zápis je pro dítě prvním mezníkem v životě. Tento den je pro něj tedy dnem slavnostním a je vhodné ho tak pojmout, s dítěte o tom pohovořit, připravit jej na případné odloučení s učitelkou ve vedlejší místnosti, na to, že není třeba se obávat, jen odpovídat paní učitelce a ukázat vše, co už ví a umí, ujistit ho, že vše umí a zvládne, vzít si třeba dovolenou a tento slavnostní akt zakončit návštěvou cukrárny či místa, které má dítě rádo. Den by se měl odvíjet v příjemném a klidném duchu. Dítě celý akt zvládne a není třeba jej uměle učit zpaměti dopředu jakékoliv otázky, pokud jsme jej celý předškolní rok vhodně stimulovali.
U nás doma už dva roky frčí „sešity s úkoly pro předškoláky“… Co když maminky napadne, že je dobré v nich teď přitvrdit a před zápisem, potažmo nástupem do školy drilovat?
Vůbec to není jenom o sešitech. Pozor! Měli bychom vytvořit v pravý okamžik ty nejvhodnější podněty ve všech oblastech rozvoje, ať už se jedná o rozvoj motorických funkcí, smyslového vnímání či rozvoj mateřské řeči a cizích jazyků, fantazie, názorově pojmového myšlení či matematických představ. V neposlední řadě je důležitý i rozvoj sociálního učení, schopnosti empatie a tzv. emoční inteligence za vřelého přístupu blízkosti, porozumění a konejšivé náruče plně přítomného dospěláka.
Co tedy vybrat ke stimulaci zmíněných oblastí, když je toho na trhu tolik?
Děti by měly získávat zkušenosti na trojrozměrných předmětech, proto bychom měli sáhnout raději po stavebnicích, mozaikách, deskových a karetních hrách, hlavolamech, kaple, nůžkách a lepidle, trojhranných, nejlépe duhových pastelkách než po tabletu či počítači, který dětem mnohé informace z prostorového vnímání, matematických představ či motorických dovedností zprostředkovat neumí. Měly by zkušenost získávat přes vlastní tělo a dostávat otázky, které je vedou k zamyšlení a hledání odpovědí v nich samých. Měly by dostat příležitost tvořit barvami, různými materiály a experimentovat, jak v přírodě, tak v běžném životě třeba i při společném vaření, pečení, vysávání nebo sekání dříví. Váš příklad a společné tvoření je nejvíc, co od vás mohou dostat. Lego, Geomag, Miniluk, Logico Piccolo či hry od Mindok vám budou dobrými pomocníky. Nepodceňujte důležitost pohybu, rozvíjí nejen motorické schopnosti, ale i sociální dovednosti. Upřednostněte vždy pohyb před nadužíváním moderních technologií a sledováním televize. Pro relaxační chvilky upřednostňujte společný čas nad knihou. A samozřejmě, pro správnou stimulaci můžete použit i pracovní sešity.
Vy sama jste autorkou mnoha předškoláckých sešitů…. Jak poznám, že je takový sešit dobrý?
Doporučuji sáhnout jen po takových, které respektují posloupnost rozvoje dítěte a jsou sestaveny odborníky na předškolní vzdělávání, neboť vám zaručí, že jdete správným směrem. V nakladatelství Pasparta vychází soubor takového vzdělávacího materiálu pod názvem Od zápisu do lavice a je vhodný právě pro předškoláky. Nic nezkazíte materiály PPPP Škola před školou, výborné jsou publikace, které najdete v Dyscentru, Raabe nebo CPress či jakémkoliv pedagogickém nakladatelství.
