Pravdou je, že do mrazáku nemůžete dát jen tak všechno. Druhy zeleniny, které obsahují hodně vody, tam třeba vůbec nesmí. Voda v nich obsažená se mrazením roztáhne a zelenina sama popraská (o následné divné chuti cuket, lilků nebo třeba rajčat ani nemluvě). Pokud potřebujete uchovávat vodnaté druhy, prostě je rozmixujte a připravte si je tak do krémových polévek nebo zeleninových či těstovinových omáček. Ale to, co je připravená na sklizeň teď, můžete mrazit celkem bez obav: mrkev, celer, pórek? Úplně v klidu. Já si třeba část kořenové zeleniny rovnou strouhám, rozložím na placku a z té pak odlamuju do polévek nebo omáčkových základů. Neskutečně to šetří čas při vaření!
Nezapomínejte ani na bylinky. Možná je hlavně sušíte, ale mrazit jdou také. Obyčejná petržel, koriandr, bazalka… I sušené jsou samozřejmě dobré, ale mražené si uchovají svou čerstvou chuť i vitamíny. Naládujte jimi tvořítka na led
a pak po jednotlivých kostičkách používejte při vaření. Zase je to velká úspora času. V každém případě myslete na to, že nejpozději příští rok v létě musí letošní zásoby mražené zeleniny či bylinek zmizet, pak už vám toho moc nenabídnou.
Ano, i ovoce určitě mrazíte. Z léta máte borůvky, jahody, maliny… Já přihodila
i švestky, které nedávno dozrály a letos jich byla nadúroda, stejně jako bylo dost meruněk a rybízu. Nejraději bych mrazila i jablka, protože jabloň se letos málem strhla a ve sklepě máme z jediného stromu 15 bedýnek ovoce! Jenže jablka
nebo hrušky do mrazáku nepatří, mráz je úplně okrádá o chuť. I tak vám ovoce zmrazené vydrží jen něco málo přes půl roku. Pak už ztrácí půvab a příliš nechutná. Ani v koláčích, dortech nebo smoothies, do nichž se jinak hodí
zmražené ovoce naprosto skvěle!
Hotová jídla: ano, nebo ne?
V mrazáku u nás končívají pochopitelně i hotová jídla, která zbudou. Mám ráda pocit, že se sní všechno, plýtvat se snažím co nejméně (i proto mě nadchla Recyklovaná kuchařka, o níž jsem vám psala minulý týden). Nicméně, proti přírodním zákonům jsem i já krátká. Zásadně proto nemrazím brambory ani batáty. Jejich škrobovitá struktura dostává v mrazáku zabrat a po ohřátí jíte zkrátka podivnou břečku. Nemrazím ani smetanové omáčky, protože jejich konzistence je při další konzumaci… nechutná a nespraví ji ani další ladění. Prostě už jíte něco jiného. A mražené těstoviny nebo snad játra a jiné vnitřnosti? To je také „zážitek“?! Bez obav můžete nicméně hodit do mrazáku přebývající omáčky na těstoviny, zeleninové krémy (bez smetany), vývar, upečené maso, pokud zbude, sekanou, cokoliv s rýží nebo jídla typu dušená mrkev. Čím dřív si na ně pak vzpomenete, tím lépe pro vaše chuťové pohádky. Delší pobyt v mrazáku krade chuť zkrátka i hotovým jídlům…
…čím rychleji potravinu zamrazíte, tím déle ji budete moct v mrazničce uchovávat (při chladnutí totiž vznikají v mražené potravině drobné krystalky, které narušují strukturu potraviny – proto po pomalém zmražení jídlo vypadá… „všelijak“)?
…optimální teplota uchovávání je -18 stupňů, proto by vaše mraznička měla mít značení alespoň tří hvězdiček (jedna hvězdička říká, že můžete mrazit do –6 stupňů a uchovávat tak potraviny po dobu 1 týdne, dvě hvězdičky slibují teplotu –12 stupňů a uchovávání jídla po dobu 1 měsíce, tři hvězdičky znamenají –18 stupňů a mražení na dobu 2-3 měsíců a konečně čtyři hvězdičky vám zaručí teplotu –24 stupňů a uskladnění až na dobu 1 roku)
…co se obsahu živin týká, je mražení vhodnější než jiné způsoby uchovávání potravin (například zavařování, které navíc vyžaduje přidání nejrůznějších konzervačních látek), přesto dochází k určitým ztrátám: například obsah
vitaminu C se při -18 stupních za půl roku sníží o 40 %, vitamin B1 ubude o 20 %, vitamin B6 asi o 8 %
