Děti mají k houbám velmi specifický vztah. Nesmírně rády je sbírají, houbaření
je pro ně jedním z nejhezčích letních dobrodružství… ale vidět houby na talíři? Takřka automaticky je odmítají. Máte je nutit, nebo je nechat, ať si na to, že houby chutnají božsky, přijdou časem samy? U nás je to přesně tak. Léto co léto bereme několikrát po ránu košíky a na prázdninách u babičky a dědy na Šumavě vyrážíme do lesů na houbařské hody. Jednou se daří, jindy nic. Vloni jsme přinesly za celé týdny jediný košík, letos to vypadá mnohem nadějněji. Ale to nic nemění na tom, že Tina houby zatím nepozře. Prý jsou slizké. A taky divné. A co je „divné“ a „slizké“ se přece nejí:-) Houbová omáčka bez celých hub jí ovšem nevadí ani v nejmenším, takže to nehrotím a myslím si své:-) Co když se ale vaše děti po houbách naopak sápou?
Je pár věcí, které musíte vědět. Na houby nespěchejte  Zásadní je třeba informace, že pro malé děti ve věku kojenců a batolat jsou houby zapovězené. Jsou sice zdravé, plné minerálních látek, vitamínů a především esenciálních aminokyselin, ale… obsahují příliš velké množství vlákniny, která
z nich pro děti do tří let dělá jen těžce stravitelnou potravinu. Dětská trávicí soustava je tou dobou ještě ve vývinu, a s takovou dávkou vlákniny by si neporadila. Houby by tak mohly vést k bolestem břicha a nepříjemným pocitům těžkosti. To v tom nejlepším případě.  Postupně a nenápadně Také je nezavádějte ve velkém množství. Zkoušejte je přidat do rizota, do polévek, do omáčky k masu. Po troškách. A vždycky k obědu, k večeři raději ne (protože na noc jsou houby přece moc těžké!). Nebo připravte houbový vývar a omáčku bez celých hub, jako to dělávám já. Alespoň si děti zvyknou na jejich chuť, když v nich celé houby vzbuzují nedůvěru. Vyhněte se také podávání se smetanou nebo známé smaženici. Smetana i vejce by udělaly z už tak těžkého jídla ještě těžší. Ze stejného důvodu malým dětem nedávejte ani houbové řízky. Jasně, ochutnat, kousnout, to mohou. Ale na tahle jídla má jejich bříško opravdu čas. Pozor pak ještě na perlivé nápoje nebo mléko. I tyto dvě zdánlivě nenápadné věci mění houby v dětském bříšku nestravitelný kámen.  Kupované, nebo z lesa? Začněte také ideálně s těmi z obchodu: žampiony nebo hlívou ústřičnou. Chuť je jemnější a pro děti jsou takové houby bezpečnější i z jiného důvodu: vyhnete se tak riziku, že by hned v počátku jedly houby s obsahem těžkých kovů. O těch se ve spojitosti s houbami sbíranými v lese mluví často. A znáte to, na každém šprochu, pravdy trochu. Není to sice nic drastického, a pokud nesbíráte u silnice, chemičky nebo někde u skládky, můžete být relativně v klidu. Přesto vás odkážu na dokument, který před dvěma lety zpracovalo Ministerstvo zemědělství ČR na základě rozsáhlého výzkumu výskytu cizorodých látek v určitých potravinách, houby a lesní plody nevyjímaje. Hned na 8. stránce výsledné zprávy najdete mapu
s vyznačenými nejrizikovějšími místy sběru hub i lesních plodů například
s ohledem na obsah kadmia. Nebude na škodu se jí řídit. Jinak si ale užijte dokonale houbové léto!!! 🙂