Mléko a mléčné výrobky jsou cenným zdrojem vápníku, vitamínů skupiny B, vitamínu A, D, E a samozřejmě živočišných bílkovin i mléčného tuku. Do vývoje vašich děti zasahují poměrně zásadně, tak zásadně, že by do 4 let měly konzumovat 3 až 4 porce denně mléčných produktů denně… Ale otázkou
zůstává, v jakém věku zařadit který mléčný výrobek? Mléko
Kravské mléko je jednou z nejdiskutovanějších složek dětské stravy. Jsou
mámy, které s ním startují před doporučovaným 1. rokem a nevidí v tom problém, jsou ty, které čekají. Já čekala. Jsou to pravda už čtyři roky, ale dokud jsem kojila (cca 18 měsíců), kravské mléko se u nás neobjevilo. Sama mu chuťově vůbec nefandím a po konzultacích s odborníky jsem se rozhodla kojení nahradit UM – umělým mlékem obohaceným vitamíny a minerálními látkami. Můžete namítnout, že naše babičky to dělaly jinak. Že kravské mléko tu bylo odjakživa. A budete mít pravdu. Já s ním každopádně počkala do nějakých dvou let. Vařila jsem z něj, to ano. Ale samo o sobě, na pití, jsem ho ve farmářské nebo bio plnotučné kvalitě kupovala až později. Uvidíte, co vám poradí váš pediatr nebo mateřský instinkt.

Tak jako tak, před 1. rokem se z kravského mléka doporučuje spíše jen vařit,
po 1. roce se může stát součástí jídelníčku samo o sobě. A pozor, u malých dětí NIKDY nevybírejte nízkotučné nebo odtučněné. V nejhorším kupujte polotučné, ale lépe plnotučné, farmářské nebo bio. Jde o obsah důležitých mléčných tuků, který také mléko v případě kojenců a batolat neřadí do pitného režimu, ale do jídelníčku. Pro pestrost můžete zkusit také stravitelnější kozí nebo rostlinné mléko. Jogurty
Kysané mléčné produkty jako takové jsou důležité pro dětskou mikroflóru.
Také ony ale samozřejmě obsahují vitamíny a minerální látky. Jako první
určitě vybírejte bílé jogurty. Plnotučné nebo selské (i když jsou trochu kyselejší). Nízkotučné u dětí opět nemají co dělat (dokonce ani u těch, které bojují s nadváhou!) – bývají totiž dohušťované škroby a s jogurty jako takovými nemají vlastně nic společného. Za ideál se považuje obsah tuků okolo 3,5 až 5 %. Já ještě neodolám a kupuji občas jogurty „řeckého“ typu nebo vyloženě smetanové. Mívají sice až 10 % tuku, ale Tina je celý den v pohybu, nejí moc sladkého a řešit u ní případný vliv na váhu je úplně absurdní.
 Správný jogurt obsahuje pouze mléko (případně smetanu), mléčný tuk a bakterie mléčného kvašení. Pokud jej chcete dochutit, pak doma marmeládou, medem, javorovým sirupem a podobně. Kupované sladké jogurty nedokážu obhájit. Sice se ohánějí i obsahem čerstvého ovoce, ale častěji jsou plné konzervantů a barviv. Nic z toho dítě nepotřebuje. A pokud si na kyselejší bílý jogurt zvyká od počátku, nemá s ním jediný problém. Zato když jako první koupíte barevný jogurt s 20 % cukru,
na bílý své děti naučíte opravdu jen těžko.
 Když já měla doma malou Tinu, byly doporučené od 8. až 9. měsíce, dnes je můžete zařazovat podle posledních doporučení už s prvními příkrmy (kolem
6. měsíce). Ale nejvíc stejně záleží na tom, jak se vám daří přidávat nové potraviny: aby toho nebylo moc nového najednou. A nebojte se potom zkoušet i kefír nebo podmáslí. Jako zakysané mléčné produkty jsou pro dětskou mikroflóru dobře stravitelné i prospěšné (díky laktobacilům).
 Tvarohy
Doporučují se později, až po 1. narozeninách, protože obsahují mnohem více bílkovin, které v takové koncentraci nejsou pro děti dobře stravitelné. A stejně jako u předchozích platí, že jsou ideální plnotučné varianty.
 U tvarohů dělávám i já výjimku a kupuji ty ochucené. Ovšem, vybírám: bez konzervantů, bez chemických barviv, a když najdu bio kvalitu, jenom lépe. Dobrá bývá Matylda, Tvaroháček nebo klasický Pribináček, chuť našeho dětství. Protože ovšem skoro nikdy nestačí jeden (jsou prostě malé), jednoduše mám po ruce zase bílý jogurt a promíchám je. Sníží se tak sladkost tvarohu, zvětší porce a spokojení jsou pak všichni.
 Sýry
Těch u nás doma není nikdy dost. Začínali jsme tzv. čerstvými (Cottage)
a tvarohovými sýry (nepřekonatelná Lučina), ale dneska už si s námi Tina dá
i tvrdé sýry – a je labužník. Čím vyzrálejší, tím lépe. Miluje parmazán, „staré“ kozí sýry, „starou“ Goudu… Všechny ty, do kterých když kousnete, křupnou drobnými krystalky. Každopádně, na ty je u nejmenších dost času. Pro vyšší obsah soli
i bílkovin s nimi počkejte klidně do dvou let!
 Po prvních narozeninách se vrhněte na přírodní, tvarohové sýry, ale hlídejte si
u nich již zmíněný obsah soli. Skvělá je třeba i mozzarella, která sůl úspěšně
míjí. Zatímco pro nás je tím pádem nevýrazná, pro prcky je naopak skvělá. Kvůli obsahu tzv. tavicích solí zapomeňte i na tavené sýry. Kromě zmíněných solí je v nich i spousta nepřípustných konzervantů a jiných „éček“, a to tělo vašich malých opravdu neocení. Čím víc původních, přírodních surovin, tím lépe! A tučnost? U dětí se opět netrapte. I když pak začnou s tvrdými sýry, klidně mohou ty s obsahem tuku v sušině okolo 45 nebo 48 %.