Žijeme v místě, kde najdete krásné rybníky, lesy, lesoparky, louky… ale jako
skoro všude, i tahle místa „zdobí“ přes veškerou snahu obcí o pravidelný úklid spousta nepořádku. A mně přijde přirozené učit naši dceru, že za místo, kde žije, má zodpovědnost i ona sama. Stejně jako za to, jak se obecně bude chovat
k životnímu prostředí kolem sebe. S jídlem tohle téma, pravda, na první pohled moc nesouvisí. Ale já souvislostí vidím až až. Třeba už jen tu, že velká spousta vysbíraného nepořádku jsou právě obaly od jídla. Sklenice, plastové lahve, sáčky, plechovky. Jako by lidi piknikovali a odhazovali kdekoliv a cokoliv.
Obaly jsou problém
Obecně se ve mně poslední roky střádá nespokojenost s tím, jak nakládáme
s obaly a vytváříme tisíce tun zbytečného odpadu ročně. Jen si vezměte kauzu plastových brček, která nedávno začala hýbat Amerikou. Ta jinak třeba skoro vůbec netřídí, ale už i tam si všimli, že brčka – plastová – jsou jedním
z nejzbytečnějších produktů vůbec. Používáte je pár minut, a pak vyhodíte
vlastně rovnou odpad, jehož likvidace zatěžuje životní prostředí a stojí spoustu peněz. I na sociálních sítích proběhly akce „proti brčkům“, a když nic jiného, tohle je možnost, jak začít pomáhat planetě i u vás. Brčka jsou přece snadno postradatelná!
Celosvětové následky
Jak nedávno psalo například Flowee.cz, bezbrčková revoluce měla úspěch třeba na havajských plážích. A i odjinud mizí plastová brčka, lidé „překvapivě“ umí pít přece i bez nich. Jen je třeba to naučit celý svět, protože třeba Jihovýchodní Asie vůbec nemá ponětí o tom, že když zahodí kus plastu, nebude reagovat jako slupka od banánu. Nerozloží se. Ale oni to opravdu nevědí, protože enviromentální výchova tam nefunguje (na Bali se o ni v posledních letech starají Češi!!!). Proto jsou nejvíce zasažené vlastně přímořské ráje, moře je odpady zahlcené tak, že je rybáři tahají z ryb a záchranáři třeba z racků a albatrosů, jak jsem nedávno viděla třeba na videu BBC. A pokud jen trochu sledujete zprávy, víte, že se čas od času někde vynoří celý ostrov odpadků, který si jen tak, pluje mořem. A čí je to vina? Vlastně tak trochu nás všech. My sice neodhazujeme odpadky do moře, ale
u rybníka? No? Nikdy?
Proto jdu a zapojuju se do Ukliďme svět, ukliďme Česko. Nemůžu zachránit všechno. Ale mít podíl na to, že je to čistší kolem nás, ano. Pokud o tom uvažujete také, jděte na www.uklidmecesko.cz, a vyberte si nejbližšího organizátora, zaregistrujte se a v sobotu v 9 hodin ráno si navlékněte rukavice. Pytle a spol. budou k dispozici. A při tom si s dětmi povídejte: o planetě, o místě, kde žijete,
o třídění… A až se vrátíte, zkuste také přemýšlet, jestli by se doma obecně nedalo žít trochu víc… bezobalově. Existují přímo obchody, kde můžete nakoupit bez obalů, nandáte si zboží do vlastních dóz nebo plátěných sáčků. Můžete jít nakoupit se síťovkou, ovoce brát do speciálních frusaků, můžete krok za krokem pomáhat měnit svět. A na tom, myslím, hodně záleží.
