Letos se nám to ovoce nějak zbláznilo. O měsíc dříve nám dozrávají maliny na zahradě, po třešních se jen zaprášilo a rybíz už volá po sběru. Není se pak čemu divit, že i meruňky, na které jsme zvyklí až v červenci, se už nyní prodávají ve velkém. Co s nimi? Jasně, že knedlíky nebo třeba koláč! Ale nejdřív: co o nich vlastně víte? V Číně se stejně jako broskve meruňky pěstovaly už kolem roku 4000 před naším letopočtem. Odtud se pak dostaly přes střední Asii až do Evropy. Dlouho je Evropané pokládali za broskve, teprve až v 16. století se toto letní ovoce dočkalo uznání a bylo zapsáno jako samostatný druh. Meruňky pro zdraví a chuť Když jsou meruňky zralé, pěkně oranžové, jsou sladké. Obsahují jen málo kyselin, zato však hodně minerálních látek a vitamínů, včetně karotenu, který se v létě může hodit. Pomáhá totiž při regeneraci kůže, kterou vystavujeme sluníčku. Meruňky obsahují navíc i hodně draslíku, vitamín B5, kyselinu listovou (těhotné ví, že je důležitá pro správný vývoj miminka v bříšku) a vlákninu, která bojuje například proti zácpě. Klidně je můžete nabídnout jako jeden z prvních druhů ovoce, ale pro nejmenší je raději oloupejte.  Meruňky v kuchyni Co vám budeme povídat. Jezte je zralé, ideálně za syrova, a když vám nějaké ty meruňky zbudou, šup s nimi do kompotu, nasušte si je, zamrazte nebo z nich uvařte domácí marmeládu. Bude se hodit na zimu. Já jsem jako malá holka navíc louskala meruňkové pecky a jedla z nich ta jádra. S tím ale opatrně. Kdo tenkrát mohl tušit, že dospělý člověk smí sníst denně jen 3 malá jádra z meruněk? Co teprve pak děti? U většího množství prý hrozí otrava.