Vánoce jsou
už skoro tady.
Děti odpočítávají kdy přijde Ježíšek. Tátové stojí frontu
na kapra a mámy
ladí detaily
ve výzdobě
i na jídelníčku.
Jak prožíváme
svátky my, Jany, z receptyprodeti.cz? Každá po svém:-)
  Jana Potužníková„U nás Vánoci žijeme od prvního adventního víkendu. Společně všichni tři obejdeme adventní trhy, dáme si trdelník, svařák… Dojedeme pro stromeček
a vlastně ani se zdobením nečekáme víc než pár dní. Já totiž miluju, jak se pak jehličí rozvoní celým domem! S Tinou kreslíme na okna sněhem ve spreji, vystřihujeme papírové vločky a lepíme je, kde nestačil „sníh“… A pomalu, den za dnem, přidáváme světla, ozdoby, svíčky. I adventní věnec vyrábíme spolu!

Pečení je u nás jednoduché: pro mě perníčky, pro Tinu linecké a hlava rodiny miluje vanilkové rohlíčky a vosí hnízda. Víc druhů dělám málokdy. Chybět nemůže už jen štola podle mámina receptu a na Štědrý den štrúdl. S rozinkami
a vlašskými ořechy, skořicí a trochou kokosu. Zbožňuju, jak – ještě skoro teplý – křupne dozlatova upečeným těstem a v puse se rozplyne v dokonalé blaho. (S kokosovým cukrem místo klasického je to pak naprostá nirvána!)

Samotný Štědrý den pro nás bude letos jiný. Poprvé ho oslavíme sami v našem domě a poprvé úplně tradičně. S kaprem, salátem a hrachovou polévkou. Zatím u nás vedl losos. Bylo to první „dospělácké jídlo“, které kdy Tina snědla, a láska k němu se jí drží dál. Ale letos ochutná kapra a uvidíme. Bude (přece jen trochu) netradičně už k obědu, protože u večeře by ani nedojedla. Vždyť to znáte: spousty otázek, tetelení se, rozzářené oči… Navíc, my ve dnech, kdy nikam nespěcháme, obědváme klidně i ve tři odpoledne. A na Štědrý den opravdu spěchat nebudeme…

No a potom procházka a konečně Ježíšek zacinká pod stromečkem. Upřímně nevím: těší se Tina víc na dárky, nebo já na to, až uvidím, jak je šťastná? Ty chvíle, kdy celá září, jsou k nezaplacení. Tak ať i u vás nadělí Ježíšek pohodu a radost!“ Jana Vašáková„Jak nám naše dcery rostou před očima, mění se i celý kolotoč kolem Vánoc.
Už nechodíme na vánoční představení do Minoru, protože jsme ho viděli snad milionkrát. Neberou je už ani betlémy. Tak si alespoň pouštíme vánoční koledy
a chodíme na procházky do centra, třeba na zimní Dyzajn market, a také do lesa. Prostě jen tak, se psy, být spolu. Protože máme malé štěně, baví nás ten okamžik, kdy napadne čerstvý sníh. Stromeček jsme letos postavili dřív než obvykle, abychom si ho déle užívali. Ale jinak u nás bylo zvykem zdobení večer před Štědrým dnem.
 Holky se mnou už moc cukroví nepečou, spíš ujídají. Co si ale nenechají ujít, jsou vosí hnízda. Ryby jíme celý rok, ne tak často, jak bychom chtěli, většinou jsou ve formě sushi. Na Štědrý den si dáváme lososa, je to takový kompromis, protože kapr nám nikomu nechutná a losos jí i naše nejmladší dcera.

Děláme dva druhy bramborového salátu, nesmí totiž chybět ten s majonézou. Já mám raději takovou odlehčenou verzi. Kromě cukroví pečeme na Ježíška závin s jablky a skořicí. Jíme cukroví (hlavně to od babičky) a ořechy, sušené i čerstvé ovoce. Na další svátky vánoční se scházíme s rodinou. Peče se kachna se zelím
a knedlíky a nechybí také svíčková. Naštěstí chodíme na dlouhé procházky, tak pevně věřím, že to všechno vyšlapeme…
 Když se vrátím trošku v čase a vzpomenu si, co jsem nejvíc řešila na Štědrý den, pak to byla večeře – dát ji před, nebo po dárcích? Holky buď byly hladové, nebo nedočkavé a pak zase už neměly chuť jíst. Byl to maraton, ale vždycky krásný. Protože šlo o Ježíška. A pokud se ptáte, žádný patent nemám, prostě každý
po svém. Hlavně ale v pohodě a spolu!“ Šťastné a veselé!:-)